Page 81 - D90

druhá světová válka

PhDr. Eva Dvořáková a Mgr. Michal Pavlásek, Ph.D.

ituace v Brně v období před mnichovskou kapitulací a těsně po ní nebyla jednoduchá.
SVětšina z dvaceti procent německého obyvatelstva se přikláněla k fašistické propagandě,
což se projevovalo například velkými demonstracemi brněnských nacistů těsně před obsa-
zením Československa. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 uskuteč-
nili brněnští Němci puč a ještě před příchodem německé okupační armády obsadili důležité
budovy ve městě. 17. listopadu byly v Brně přepadeny nacisty vysoké školy, studenti byli
odvlečeni do koncentračních táborů a z Kounicových kolejí se stala věznice s popravištěm.
Veškerá moc ve městě přešla do německých rukou. Královo Pole, které bylo vždy baštou
českého obyvatelstva, bylo německému vedení města trnem v oku. Vládní komisař Oskar
Judex dokonce usiloval o administrativní odpojení Králova Pole a dalších českých předměstí
od města. Život v Protektorátu Čechy a Morava nebyl snadný. Patřil k němu přídělový líst-
kový systém; nacisté se snažili regulovat hospodářství, aby jejich ekonomika dokázala být co
nejvíce zapojena do válečného systému. Potraviny se sháněly na černém trhu a byly předra-
žené. Lidé se museli bát o život, o práci, strachovali se, aby nebyli nuceně nasazeni k práci
mimo domov. Život se ale ani tak nezastavil. Lidé se ženili a vdávali, rodily se děti, konaly se
kulturní a sportovní akce.
Všechny tyto fenomény protektorátního života se promítly i do malé aglomerace Divišovy
čtvrti. Dnešní pamětníci se narodili za války nebo těsně po ní a události z protektorátu znají
z vyprávění rodičů. Diviška zažila zatýkání a dokonce i zastřelení jednoho obyvatele. Někteří
byli totálně nasazení. Nedaleká střelnice a přilehlá hospoda sloužila Němcům a v jejím inte-
riéru visel obraz Adolfa Hitlera. Žili zde i němečtí obyvatelé, kteří museli po osvobození
odejít. Na nevelkém prostoru Divišovy čtvrti se odehrály události symbolické pro absurditu
války. Na jejím začátku se do čtvrti přistěhovali obyvatelé, kteří byli nuceni odejít z Vyškov-
ska, kde Němci vystěhovávali celé vesnice, protože na jejich místě budovali cvičiště. Na konci
války museli na základě Benešových dekretů Divišku opustit obyvatelé německé národnosti.
Nejsilnější zážitky jsou ale asi ty z náletů a hlavně z osvobození sovětskou a rumunskou
armádou.

Jak šel čas v Divišce v kontextu historických uDálostí 81