Page 77 - D90

První setkání pamětníků a zaznamenávání jejich vzpomínek – paní Smetanová,
Kupčíková, Muchovitzová, Bartolšicová a Lebedová

zaměstnávat. Já jsem chodila na Zelný rynk – tam jsem dělala u Bulharů, z rynku až
sem na zádech přes Černá Pole a šlo to všechno, kousky zeleniny, která se vyhodila, jsem
nosila domů, zelí jsem nastrouhala a bylo aspoň něco jídla.

Přepisy rozhovorů z roku 2015

Paní Bartolšicová: No, naši přišli v 30. roce, a tatínek postavil tady dva baráky, sobě
a svojí sestře, takže on to sám svojí prací postavil, bylo mi pět let, jak jsme došli. A lidi si
pomáhali, to víte, že ano, ale to byla strašně těžká práce. To se nosilo v putýnkách. Víte,
co to byly putýnky? To byly takový dřevěný a takový ovály, tady bylo ucho, v tom uchu
díra. Maminky aj otcové měli vážky. To bylo takové táhlo na ramena a s řetízky taková
úchytka a za tu putýnku se to zaseklo a nosilo se to. Pak byly ještě velké putny. Když se
stavělo, to jsme měli všeci za pár dnů hotový.

JaK šEL čaS v DivišCE v KontEXtU HiStoriCKÝCH UDÁLoStÍ 77