Page 64 - D90

písečného lomu svědčí statistika sčítání bytů v Brně, která říká, že v roce 1929 zde již bylo
vystavěno 154 domů. Z dalších dostupných údajů totiž víme, že ještě před druhou světovou
válkou zde existovalo až 190 domácností, které obývalo dnes jen velmi těžce představitelných
1500 obyvatel (současný počet obyvatel Divišky je zhruba třetinový). Snadným výpočtem
je možné dovodit, že jeden dům tak obývalo průměrně osm osob. Přelidněnost byla způso-
bena pronájmem místností dalším dělnickým rodinám – tímto nájemci mohli ke svému
příjmu získat prostředky na časté dluhy, které rodině stavbou domu vznikaly. Z důvodu této
nesmírně vysoké hustoty obyvatel měla kolonie získat své dodnes hojně rozšířené přízvisko
Šanghaj. Tato situace velkého zalidnění nebyla dlouhodobě únosná a po druhé světové válce
rodiny dosud žijící v podnájmu využívají možností získat bydlení v jiných částech města
po poválečném odsunu Němců. Důležitou okolností tohoto stěhování dosavadních podná-
jemníků mimo Divišku byla skutečnost, že se vlastníci domů, kteří části domácnosti pronají-
maly k celoročnímu pobytu cizím dělnickým rodinám až do přelomu 30. a 40. let 20. století,
již v dané době dostali do lepší finanční situace. Závislost na možnosti zisku peněz z nájmu
tedy pro ně již nebyla existenční záležitostí. Diviška mohla začít dýchat.
Přestože dělnické kolonie vznikaly živelně a svojí neregulovanou cestou, celý proces
vzniku kolonie tomu úplně neodpovídal. Ba naopak, i pro tyto nouzové kolonie byl vypra-
cován řádný stavební plán od příslušného stavitele. Pozemek potom město poskytlo skrze
tzv. právo stavby, které spočívalo v tom, že jednotlivým stavebníkům udělovalo právo stavby,
což je zavazovalo ke splácení zvláštní činže.
Celkový ráz způsobu života obyvatel Divišovy čtvrti, jak je patrné ze zachycených vzpo-
mínek pamětníků, byl výrazně určován jistou izolovanou polohou celé kolonie v severní části
Brna v katastru Králova Pole a později, od poloviny 60. let také nově na zelené louce budova-
ného sídliště Lesná.
Diviška vznikala na levných pozemcích kolem pískovny a pravděpodobně by vyrostla
do mnohem větší podoby, než je její současný stav (který sídelně odpovídá Divišově kolonii
před druhou světovou válkou). Její budoucí velikost ale byla určena specifickým terénním
prostředím, takže osudem Divišky bylo vždy být v jisté izolaci od zbytku světa, resp. města.

Stavební výkres domu manželů Zichových, jednoho z prvních domků
v Divišově kolonii, stojícího dnes na adrese Divišova 11

Na následující dvoustraně – podrobný geometrický plán ulice Narcisová z roku 1930

64 Divišova čtvrť – vesnička ve městě