Page 59 - D90

Fotografie Karla Fojtíka z roku 1958
zachycuje Červenou uličku (dnešní Mezírka),
tak řečenou Šmálku, první dělnickou kolonii
na území Rakouska-Uherska

dělnické kolonie v Brně

Brno se v průběhu 19. století a v první
třetině století následujícího neuvěřitelným
způsobem proměnilo. Tvář města – její
kontury a velikost – určovaly důsledky
průmyslové revoluce, šíření průmyslových
podniků (zejména po zavedení parních
strojů). Pojmenování moravský Manchester
tak nevzniklo bezdůvodně. Šlo o období,
kdy do města přichází tisícovky obyvatel
z okolních vesnic. Tito vesničtí domkáři
a podruhové tvořili základ levné pracovní
síly dobového průmyslu – do města buď
z blízkého okolí docházeli každý pracovní
den, nebo se vraceli domů na sobotu
a neděli, ale byli i tací, kteří spali přímo v továrnách. Do měst se natrvalo stěhovali ti, kterým
vesnice žádnou světlou budoucnost nenabízela – podruzi a podomáčtí tkalci, kteří postupně
ztráceli možnost obživy díky rozvoji výroby manufaktur. Motivem hledání práce v brněn-
ských továrnách byla šance zisku pravidelné mzdy, jež byla daleko lukrativnější, než v případě
ohodnocení práce na polnostech sedláků.
Z výše uvedeného je zřejmé, že sledované období s sebou přinášelo velkou demografickou

a tím i sociální, kulturní a ekonomickou změnu. Příchodem takového počtu lidí vznikaly
v okolí jednotlivých brněnských továren shluky budov, jež se staly novým obyvatelům města
přechodným, nebo trvalým bydlištěm.
Nejstarší dělnickou kolonií v Brně, a dokonce v Rakousko-Uhersku, byla tzv. Šmálka.

Šlo o kolonii, která patřila ke Köffilerově továrně na jemná sukna, v jejíž těsné blízkosti
se nacházela. Své pojmenování Šmálka získala po dalším majiteli Heinrichu Schmalovi.

vZniK DivišovY KoLoniE 59