Page 60 - D90

Charakteristické pro dělnické kolonie byly zřetelné vesnické (domkářské) rysy, jimiž se každo-
denní život lokality vyznačoval. Noví sousedé většinou pocházeli z podobného venkovského
prostředí, jejich sociální postavení bylo totožné. K rozvíjení sousedských vazeb, pro něž byla
charakteristická vzájemná spolupráce na potřebách všedního dne, výrazně napomohl rovněž
moment náhlého odloučení od místa původu. O tomto aspektu soužití obyvatel dělnické
kolonie mluvíme z toho důvodu, že velmi podobné vazby mezi jednotlivými příchozími
vznikaly i v případě vzniku Divišovy kolonie v druhé polovině 20. let 20. století.
Zatímco např. Šmálka představovala první typ dělnického obydlí v Brně, dělnickou osadu,
druhý typ reprezentovaly početné staré činžovní domy (pavlačové), se kterými se dodnes
setkáváme na některých místech v Brně. Díky třem ročníkům výročních zpráv nemocen-
ské pokladny pro Brno-město a okolí z let 1908–1911 se nám dochovaly důležité obrazy ze
sociálního života obyvatel těchto dělnických domů, z nichž je zřejmá přeplněnost a nuzné
životní podmínky, což mělo nepříznivé společenské a zdravotní důsledky. Tyto fotografie
jsou unikátní v tom, že nám dovolují nahlédnout do tehdejšího života v soukromí domova.
Takový doklad o bydlení v Divišově čtvrti bohužel nemáme.
Ve 20. letech 20. století vzniklo v Brně hned několik dělnických kolonií, jež tvořily tzv.
nouzové bydlení zejména nově příchozích obyvatel Brna. Jejich vznik je v Brně spojen
s trvalým nedostatkem malých a levných bytů, které by byly pro dělníky cenově dostupné.
Odpovědí na tuto poptávku byl vznik nouzových kolonií po první světové válce. Pro tyto
kolonie byla charakteristická zejména skutečnost, že vznikají původně pouze na přechodnou
dobu. Některé z nich však i přes nejistotu toho, co přinese budoucnost (a rozhodnutí úřed-
ního šimlu), stojí na svém místě dodnes. Jednou takovou lokalitou je i Divišova čtvrť, resp.
Divišova kolonie, kterou zdobí nativní (tj. místními obyvateli užívané) pojmenování Šanghaj,
ale podobně do současnosti se zachovala také například kamenná kolonie, tzv. Kamenka.
Původně tyto kolonie vznikaly tak, že několik nejchudších obyvatel, kteří neměli kam jít,
si vybralo místo, kde nebylo obtížné vystavět provizorní boudy, aby v nich mohli přespávat
a unikli tak nařčení z potulky. Příkladem tohoto může být právě Kamenná kolonie vznikající
po roce 1926 na dně bývalého kamenného lomu, Černovičky na dně hliniště, ale též naše
Diviška, kde první boudy vznikaly na místě písečňáku – písečného lomu. Jeden z autorů věnu-
jící se problematice dělnických kolonií, Karel Fojtík, k tomu dodává: K zřízení takové kolonie
městská správa buď mlčela, nebo i sama zapůjčila pozemek v některém odlehlém a skrytém
místě, které nemohlo být jinak využito. Nejhorší nouze nejenže nesměla do vnitřního města
nebo na spořádanou, […] ale nesměla přijít pokud možno zámožnému měšťákovi vůbec na oči.

60 Divišova čtvrť – vesnička ve městě