Page 57 - D90

Výše citované práce mají jedno společné – nezabývají se přímo Divišovou čtvrtí. Prvního
souvislejšího zájmu se Divišova čtvrť ze strany badatelů dočkala až na konci 70. let 20. století,
kdy tuto kolonii v průběhu školního roku 1977–1978 navštěvoval tým posluchačů etno-

grafie a folkloristiky brněnské Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykovy
univerzity) pod vedením odborníka na sociální kulturu Václava Frolce, jehož výstupem byla
společná studentská odborná práce, která se ovšem nezachovala. K dispozici jsou pouze
kusé zmínky o výzkumu v článku jedné z výzkumnic. Na druhou stranu se kromě toho
dochovalo několik originálních audionahrávek rozhovorů s pamětníky na kazetách, které
nám byly neocenitelným pramenem, protože odkrývají vrstvy dnes již zapomenutých stop
paměti Divišáků.
Exkurz základními příspěvky vztahujícími se tak či onak k brněnským dělnickým kolo-
niím, či Divišce samotné, není možné zakončit bez zmínky o studii Jany Svobodové, která
vznikala na oddělení architektury Muzea města Brna v letech 1986–1988. Její práci poklá-

dáme v rámci dosavadní produkce k tomuto specifickému tématu za nejdůležitější počin.

vZniK DivišovY KoLoniE 57