Page 114 - D90

dvě až tři generace jedné rodiny, nebo dvě až tři navzájem cizí rodiny (majitel plus jeden nebo
dva nájemci). Rodina většinou obývala jeden, méně často dva pokoje. Specifickým pro Divišku
se jeví fakt, že původní kolonisté často museli vytvořit své dvory za domy vybouráním části
skalnatého svahu a následným provedením opěrné zdi. Dnes jsou tyto zdi často neuralgic-
kým bodem enklávy, neboť jejich stav je co do technických parametrů velmi často havarijní,
co do vlastnických parametrů nedořešený, protože nelze jednoznačně definovat majitele. Jsou
případy, kdy i město Brno je sousedem, jehož majetkový vztah ke zdi na hranici se sousedy
je nevyřešen. Ve čtvrti byly tři nebo čtyři obecní studny s městskou pitnou vodou. Vodovod
do jednotlivých domů byl proveden v roce 1958, jednotná veřejná kanalizace v roce 1960. Vše
bylo prováděno v „akci Z“.
Jestliže Divišova čtvrť vznikla z nouze jako živelné řešení svízelné situace lidí bez práce
a s nedostatečnými prostředky na život, je její další vývoj odrazem bezradnosti městských
a státních orgánů v řešení otázky, co dál s touto lokalitou. Poválečná doba a zejména násle-
dující období socialismu pozvedlo tuto skupinu lidí na vyšší úroveň především díky tomu,
že získali práci a postupně také bydlení. Z těchto důvodů odešlo z Divišky mnoho těch, kteří
bydlení zde považovali za provizorium. Naopak ti, co zůstali, toužili po zvelebení svých
obydlí, ale i celé čtvrti, a to přesto, že ze strany města byla kolonie zákonem – „Směrným
územním plánem“ – odsouzena „na dožití“ ve smyslu tehdejší politické linie: Zlikvidovat
primitivní chudinské slumy vzniklé jako vadný projev kapitalismu.
V roce 1969 píše Útvar hlavního architekta ve své odpovědi na žádost o povolení zřízení
kamen WAV jednoho obyvatele čtvrti: Útvar hlavního architekta města Brna nemá z územ-
ního hlediska námitek proti zřízení kamen WAV v rodinném domě Hlohová XY (číslo neuvá-
díme z důvodu chránění osobních údajů majitele) za podmínky, že ochranná růžice bude
barevně sladěna s barvou fasády. Současně Vás upozorňujeme, že celá Divišova čtvrť je určena
Směrným územním plánem města Brna na dožití.
Přesto obyvatelé Divišky dále usilovali o zvelebení svých domů tak, aby odpovídaly tehdej-
ším nárokům na bydlení. V 80. letech se státní kulturní politika začíná zajímat o novodobé
památky připomínající nedávnou historii. Kritériem k zapsání na seznam památek už není
jen architektonická a umělecká hodnota, ale její historický význam hodnocený z pohledu
tehdejších priorit – revoluční tradice dělnické třídy. Na seznam památek se tak dostávají
zcela rozdílné objekty. Architektonicky hodnotné budovy spojené s dělnickým hnutím nebo
s druhou světovou válkou, jednoduché pamětní desky a pomníky připomínající historické
události posledních 40 let atd. V roce 1987 došlo i na Divišovu čtvrť. Z rozhodnutí odboru

114 Divišova čtvrť – vesnička ve městě