Page 113 - D90

Urbanismus a stavebně architektonické

hodnoty divišovy čtvrti

Ing. Pavel Bína, PhDr. Eva Dvořáková

rbanismus je disciplína, jejímž cílem je utvářet a rozvíjet sídelní útvary jako funkční
Ua vyvážené celky. Urbanistické projektování navrhuje uspořádání sídel, jejich částí
a navazujících částí krajiny a navazuje tak na architekturu, popřípadě krajinnou architek-
turu. Tak zní definice urbanismu a z ní vyplývá, že nic z toho se v Divišce nestalo, a přesto je
dnes památkově chráněna právě zejména pro svůj urbanismus.
Pavel Bína, žijící v Divišově čtvrti třicet let, popisuje tuto situaci následovně:

Jak definovat divišácký urbanismus? Nejlépe nijak. Tento pojem, poctivě a bez profesního
holedbání, je asi nedefinovatelný, neboť vznik a rozvoj kolonky byl dlouho hnán zespod
prostým selským či jiným rozumem (mnoho prvních kolonistů bylo ze zemědělských krajů),
který byl často ve věcech urbálních a stavebních velmi primitivní. Tento lidsky čistý, odborně
neposkvrněný ne-urbanismus se o 60 let později stal záležitostí hodnou památkového interesu.
Enkláva vznikla na pískovišti jako přívěsek významného průmyslového celku, avšak bez
dotyku a bez urbanistických ani jiných podstatných vazeb na Brno. Tím vzniklo velmi speci-
fické prostředí v mnohém připomínající parametry plnohodnotné vesnice (kulturní dům,
hospoda, tři prodejny, řemeslníci).
Enkláva je – expresivně vyjádřeno – díra silně determinovaná výraznou plasticitou terénu
(divišácký kopec, velký výškový rozdíl mezi jižním a severním okrajem čtvrti, hluboký zářez silně
svažité Hlohové ulice do svahu). Uzavřenost této enklávy byla v době jejího rozvoje zcela dokon-
čena vznikem vysokého železničního náspu, který ji jedinečným způsobem oddělil od jižního
průmyslového prostoru. I zde lze nejspíš hledat jeden z důvodů specifického genia loci Divišky.
Enklávu většinově tvořili a osídlili lidé základní práce, často bez prostředků, nemajetní,
mnohdy chudí. Zdá se, že mnozí z nich byli nezaměstnaní. Jistým způsobem se zde projevo-
val neblahý syndrom brněnské plotny, jehož zbytkové znaky jsou stále patrné.
Jaké byly nároky předválečných Divišáků? Je známo, že většinovým zájmem bylo postavit
jednoduchý, přízemní, nepodsklepený dům zastavěné plochy 70–100 m2. V domě žily často

Jak šel čas v Divišce v kontextu historických uDálostí 113