Page 103 - D90

přáním bydlet v Divišově čtvrti i nadále v 69,5 % a pouze 17,4 % by dalo přednost bydlet
v jiné části města Brna.
Na základě realizovaného výzkumu tvrdí Kohútová, že ke konci 80. let byla již většina
domů v Divišově čtvrti z cihel. Domy byly z větší části přízemní a část jich byla podsklepena.
Jednotlivé domy měly s dvorkem, popřípadě se zahrádkou, rozlohu od 130 m2 do 190 m2.
Poschoďový byl pouze tehdejší hostinec.
V době, kdy byl výzkum prováděn, se stav interiérů přiblížil tehdejším trendům. Napří-
klad se zavádí etážové topení, sociální zařízení a koupelny. I vybavení v podobě elektrospo-
třebičů je v podstatě shodné s tehdejšími trendy. Z dnešního pohledu nám může připadat
zvláštní, že výzkumníci se dotazovali například i na to, jakým obrazům dávají doma před-
nost. V téměř naprosté většině zkoumaných domů visel minimálně jeden obraz, a to nejčastěji
s tematikou krajiny, náboženskou tematikou nebo fotografie. Necelá polovina respondentů si

taktéž vyzdobila domov předměty z Ústředí lidové umělecké výroby. Nejčastěji si pořizovali
dřevěné a textilní výrobky. Díky tomu si můžeme vytvořit obraz o estetickém cítění tehdej-
ších obyvatel Divišovy čtvrti. Dokladem dob meziválečných však zůstaly domy několika
obyvatel v pokročilém věku. Exteriéry naopak neprošly, až na výjimky v podobě přístaveb,
téměř žádnou proměnou.

První automobil
v Divišce patřil
rodině Karbašově

JaK šEL čaS v DivišCE v KontEXtU HiStoriCKÝCH UDÁLoStÍ 103