Page 97 - D90

Divišova čtvrť v 80. letech 20. století

záležitostí Divišáků. V roce 1958 si v „akci Z“ obyvatelé vybudovali vodovod, o dva roky
později kanalizaci a i jinak svoji čtvrť zvelebovali. Lidé se vzájemně dobře znali, a to přesto,
že v tomto období sem přišlo mnoho nových rodin. Velká řada z nich pracovala v Královo-
polské strojírně, znali se tedy nejen z bydliště, ale i z pracoviště. Migrace lidí pokračovala
v 60. letech, kdy jim byly nabídnuty byty v nově vznikajícím sídlišti Lesná, čehož někteří
využili. Nové sídliště změnilo Divišově čtvrti okolí především tím, že zabralo pole a lesy,

které dosud tuto specifickou část Brna obklopovaly.
Před válkou působili v Divišce obchodníci a řemeslníci, obchody tu byly i po ní. Postupně
však zanikaly, jejich funkci začala plnit nově vybudovaná samoobsluha. V adresáři zemského
hlavního města Brna z roku 1948 jsou ještě uvedeni dva obuvníci – v Divišově kolonii číslo 177
Družstvo hluchoněmých obuvníků a v čísle 57 obuvník František Janoušek. Pamětníci
vzpomínají na řeznictví, cukrárnu i obchod se zeleninou. Od kdy do kdy zde tyto obchody
fungovaly, však lze jen odhadnout. Řemeslníci ukončili svoji činnost patrně během 50. let
v souvislosti se znárodněním.

JaK šEL čaS v DivišCE v KontEXtU HiStoriCKÝCH UDÁLoStÍ 97