Page 15 - D90

Konvent však měl značný vliv na urbanistický vývoj Králova Pole. Krutě do jeho osudu
zasáhly husitské a česko-uherské války, nevelkou vesnici vyplenili také Švédové.
Teprve v 1. polovině 18. století začal postupný růst obyvatel a usedlostí na území Králova Pole.
Ten nezastavil ani pruský vpád v roce 1742. Významnou změnou byla pro tuto obec výstavba
císařské silnice z Brna do Svitav, která započala roku 1752. Po povýšení na městečko roku 1844
nastal překotný růst Králova Pole, které se stalo nejdynamičtěji se rozvíjející obcí v okolí Brna.
Začaly zde vznikat nové průmyslové podniky: cukrovar, sladovna, cihelny, továrna na koberce,
na smaltované zboží atd. V bývalých budovách cukrovaru zahájila roku 1890 výrobu Králo-
vopolská továrna na stroje Lederer a Porges, která se postupem času stala jedním z největších
a nejvýznamnějších strojírenských podniků pozdějšího Československa.
Roku 1869 bylo Královo Pole spojeno s Brnem koněspřežnou tramvají s konečnou stanicí
u Semilassa, o devět let později zde začal pracovat poštovní úřad. Roku 1855 se Královo Pole
dočkalo lokální železnice Brno–Tišnov. Počátek 20. století (1905) přinesl Královu Poli povýšení
na město, jež se dále dynamicky rozvíjelo. Pokračovala výstavba, která Královo Pole stále více
přetvářela z vesnice na město, vznikaly činžovní domy, škola ale také park, a to na základě
regulačního plánu, jehož zadáním se Královo Pole stalo jediným koncepčně se rozvíjejícím
celkem na území Velkého Brna. Hospodářské problémy, které nastaly po první světové válce,
daly vzniknout nouzovým obydlím pro nezaměstnané a chudé dělníky.
Na katastru Králova Pole to byla mimo jiné divišova čtvrť.

Slavnostní shromáždění
na Mojmírově náměstí
před Měšťanskou školou
chlapeckou při příležitosti
povýšení obce na město
(6. srpna 1905)

Divišova čtvrť – SoUčÁSt MĚSta Brna 15