Page 14 - D90
P. 14

přicházeli cizí kolonisté, zejména Němci, Flandrové a Valoni. Husité město nedobyli, avšak
                  Staré Brno a některé blízké vsi a předměstí byly značně poškozeny.
                     V  roce  1641 po  dobytí  Olomouce  švédskými vojsky  se Brno stalo  faktickým  hlavním
                  městem Moravy. Definitivně však spor obou měst o dominantní postavení na Moravě ukončil
                  až markrabě a císař Josef II. roku 1782, který Brnu přiznal nárok na titul hlavního města.
                  V září 1643 a pak v roce 1645 bylo město neúspěšně obléháno švédskými vojsky. Ubránilo
                  ho pouhých 1476 obyvatel, z nichž pouze necelá polovina byli vojáci, proti několikanásobné
                  přesile Švédů. Stejně tak odolalo Brno o sto let později, v roce 1742 pruskému vojsku. V roce
                  1749 byl v Brně založen moravský soudní a politický senát a roku 1777 brněnské biskupství,
                  podléhající však olomouckému arcibiskupství.
                     Počátek Brna jako průmyslové metropole můžeme datovat do roku 1763, kdy zde vznikla
                  první textilní manufaktura. V  Brně se začíná dynamicky rozvíjet textilní a  strojírenský
                  průmysl. Město ztrácí charakter pevnosti, rostou předměstí, v nichž vznikají nové manufak-
                  tury, a usazují se zde zaměstnanci vznikajících továren a podniků, stávají se z nich dělnické
                  čtvrtě. V roce 1839 přijíždí do Brna první vlak, o osm let později je zavedeno plynové osvět-
                  lení a roku 1869 pouliční dráha.
                     Roku 1850 bylo k Brnu připojeno 28 katastrálních obcí – předměstí (např. Švábka, Příkop,
                  Josefov, Radlas, Horní a Dolní Cejl, Zábrdovice, Křenová ulice, Dornych, Křídlovice a další).
                  Stále těsněji se k  městu přimykaly také staré zemědělské obce, které obklopovaly město
                  v  hradbách a  jeho předměstí. Tyto vesnice zásobovaly město potravinami a  stále více se
                  z nich stával zdroj pracovních sil pro rostoucí průmysl. Přibývalo zde dělníků, kteří denně
                  putovali za prací do brněnských továren, ale současně zůstávali spojeni se svým drobným
                  hospodářstvím. Tyto obce byly k Brnu politicko-správně připojeny v roce 1919 – tím vzniklo
                  Velké Brno. Mezi nimi i Královo Pole.


                  Královo Pole patřilo spolu se Zábrdovicemi a Komárovem k nejvýznamnějším vsím v okolí
                  Brna, a to zejména proto, že tu roku 1279 johanité vysvětili kostelík sv. Víta vybudovaný
                  na  dnešním Mojmírově náměstí. Ještě více však vzrostl jeho význam kolem poloviny
                  14.  století, kdy tu značné majetky získal markrabě Jan Jindřich a  vybudoval si zde své
                  vedlejší sídlo. Ten v Králově Poli také založil roku 1375 kartuziánský klášter, kterému před
                  smrtí daroval veškerý svůj majetek. Měšťanský majetek, který byl pravděpodobně původně
                  základem Králova Pole (nazývaného též Nová Ves), zcela zanikl. Existence kláštera nevedla
                  k vzestupu vsi, ta naopak upadla do poddanství kláštera, městečkem se stala až v 19. století.




                  14                                                             Divišova čtvrť – vesnička ve městě
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19