Page 14 - D90

přicházeli cizí kolonisté, zejména Němci, Flandrové a Valoni. Husité město nedobyli, avšak
Staré Brno a některé blízké vsi a předměstí byly značně poškozeny.
V roce 1641 po dobytí Olomouce švédskými vojsky se Brno stalo faktickým hlavním
městem Moravy. Definitivně však spor obou měst o dominantní postavení na Moravě ukončil
až markrabě a císař Josef II. roku 1782, který Brnu přiznal nárok na titul hlavního města.
V září 1643 a pak v roce 1645 bylo město neúspěšně obléháno švédskými vojsky. Ubránilo
ho pouhých 1476 obyvatel, z nichž pouze necelá polovina byli vojáci, proti několikanásobné
přesile Švédů. Stejně tak odolalo Brno o sto let později, v roce 1742 pruskému vojsku. V roce
1749 byl v Brně založen moravský soudní a politický senát a roku 1777 brněnské biskupství,
podléhající však olomouckému arcibiskupství.
Počátek Brna jako průmyslové metropole můžeme datovat do roku 1763, kdy zde vznikla
první textilní manufaktura. V Brně se začíná dynamicky rozvíjet textilní a strojírenský
průmysl. Město ztrácí charakter pevnosti, rostou předměstí, v nichž vznikají nové manufak-
tury, a usazují se zde zaměstnanci vznikajících továren a podniků, stávají se z nich dělnické
čtvrtě. V roce 1839 přijíždí do Brna první vlak, o osm let později je zavedeno plynové osvět-
lení a roku 1869 pouliční dráha.
Roku 1850 bylo k Brnu připojeno 28 katastrálních obcí – předměstí (např. Švábka, Příkop,
Josefov, Radlas, Horní a Dolní Cejl, Zábrdovice, Křenová ulice, Dornych, Křídlovice a další).
Stále těsněji se k městu přimykaly také staré zemědělské obce, které obklopovaly město
v hradbách a jeho předměstí. Tyto vesnice zásobovaly město potravinami a stále více se
z nich stával zdroj pracovních sil pro rostoucí průmysl. Přibývalo zde dělníků, kteří denně
putovali za prací do brněnských továren, ale současně zůstávali spojeni se svým drobným
hospodářstvím. Tyto obce byly k Brnu politicko-správně připojeny v roce 1919 – tím vzniklo
Velké Brno. Mezi nimi i Královo Pole.

Královo Pole patřilo spolu se Zábrdovicemi a Komárovem k nejvýznamnějším vsím v okolí
Brna, a to zejména proto, že tu roku 1279 johanité vysvětili kostelík sv. Víta vybudovaný
na dnešním Mojmírově náměstí. Ještě více však vzrostl jeho význam kolem poloviny
14. století, kdy tu značné majetky získal markrabě Jan Jindřich a vybudoval si zde své
vedlejší sídlo. Ten v Králově Poli také založil roku 1375 kartuziánský klášter, kterému před
smrtí daroval veškerý svůj majetek. Měšťanský majetek, který byl pravděpodobně původně
základem Králova Pole (nazývaného též Nová Ves), zcela zanikl. Existence kláštera nevedla
k vzestupu vsi, ta naopak upadla do poddanství kláštera, městečkem se stala až v 19. století.

14 Divišova čtvrť – vesnička ve městě