Page 10 - D90

ediční poznámka

Devadesát let je doba života člověka s takzvaně dobrým kořínkem. V dějinách
lokality je to však poměrně krátké období ve srovnání s místy, kde se lidé
usadili třeba před osmi sty lety. Zdálo by se tedy, že nebude těžké najít k tak
mladé historii literaturu, prameny, obrazovou dokumentaci. V případě Divi-
šovy čtvrti je opak pravdou. Důvodem je zcela nepochybně spontánnost, s níž
byla tato část Brna osídlena těmi nejchudšími vrstvami obyvatel. V devadesá-
tileté historii Divišovy čtvrti byla sice období, kdy byl o ni projeven větší zájem
odborníky z oblasti etnografie, posléze i památkové péče, nikdy však nedošlo
k zevrubnějšímu zpracování ani stavební historie ani jiných témat.
Proto tedy ti, kteří se rozhodli vydat knihu k devadesátému výročí Divišky,
stáli před úkolem posbírat v literatuře a v pramenech všechny drobné zmínky,
střípky událostí, které prošly tímto místem. Za poskytnutí písemných i obra-
zových materiálů je nutno poděkovat Archivu města Brna, Národnímu
památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Brně, Nakladatel-
ství Josef Filip i soukromým sběratelům.
Výhodou mladé historie naopak je, že se může opřít o dosud žijící pamětníky.
Těmi jsou v našem případě ti, kteří do Šanghaje (jak se tu hlavně dříve říkalo)
přišli na začátku druhé světové války, nebo ti, kteří se tu někdy ve třicátých
a čtyřicátých létech 20. století narodili a pamatují si vyprávění svých rodičů
a prarodičů. Velmi přínosným zdrojem informací byl i nedokončený výzkum
studentů etnografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně pod vedením Václava
Frolce ze 70. let 20. století. Tyto okolnosti jsou patrné z celé knihy.
Kapitoly opírající se o studium dostupné literatury a pramenů vznikly díky
spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, v. v. i. Praha – pracoviště Brno.