Page 33 - D90

Ať bylo, jak bylo, kaple sv. Antonína nejen svojí historií, ale především silou svého vnitřního
ducha vždy přitahovala širokou veřejnost. Tato její vnitřní síla se projevovala nejen účastí při
tradičních poutích, ale potvrzuje ji i skutečnost, že takřka stále na malém oltáři v kapli hoří
svíčky. Od jara do zimy zde kolemjdoucí vyměňují již zvadlé květiny ze zahrádek či luční
květiny za čerstvé. Za zmínku jistě stojí i to, že nejmenovaní návštěvníci dokáží průběžně
kapli a její okolí udržovat v čistotě. Důvodem k pravidelnému úklidu kaple a přilehlého okolí
jsou i každoroční májové pobožnosti, konané o květnových nedělích v podvečer. Tuto jejich
snahu na druhé straně snižují občasné známky vandalismu v nejrůznější podobě.
Z těch, kdo se o tuto kapli starali nejvíce, je důležité přece jen jedno jméno uvést konkrétně:
Karel Ryšavý. Je to on, kdo průběžně psal i články do tisku nebo k napsání dával podnět, jak
je již v povídání o kapli zmíněno. Udržoval čistotu, prováděl na kapli drobné opravy, ale také,
jak sám říká, prováděl osvětu mezi mladými návštěvníky tohoto místa. Opakovaně vykládal
skupinám mladých lidí o její historii, významu a odkazu pro dnešek. Tato osobní osvěta mezi
mladými je neméně důležitá, stejně jako úklid kaple. A jak říká – mladí ho chápou! A za to
je třeba mu zde poděkovat. Bohužel, věk už mu nedovoluje tuto činnost vykonávat, a tak
kaple čeká na jeho nástupce. Snad přijdou a vstoupí do jeho šlépějí, aby i nadále na každého,
kdo kolem kaple projde, čistota její i jejího okolí silně zapůsobila a umocnila v něm kouzlo
a sílu tohoto místa. A většině z těch, kdo kolem kaple často, či jen náhodně prochází, právě
toto místo ať nabízí námět k rozjímání a k zamyšlení se nad jakýmsi kouzlem tohoto lesního
zákoutí a nad jeho nedefinovatelnou vnitřní silou. Co je to za sílu? Kde se bere? Čím je to, co
za tím stojí? Již zmíněný genius loci tohoto krásného místa? I v dnešní době snad přece jen
nějaká síla plynoucí ze života a díla sv. Antonína? Či snad úcta k němu? Vždyť asi většina těch,
kdož zde prochází či se i zastaví ke krátkému rozjímání, o tomto světci vůbec neví. A zrovna
v tomto lesním zátiší kousek za Brnem? Snad při zastavení se u kaple na to přijdeme. A važme
si jí stejně, jako si celý svět váží života a díla svatého Antonína Paduánského naplněného
usilovnou prací, která jej vyčerpala až k smrti. A my si važme zejména toho, že tato jeho síla
přišla za námi až do Brna.
Na konci povídání použiji slova uvedená v závěru článku o Divišově čtvrti (Severník
č. 5/2015): Každopádně toto krásné a jedinečné místo určitě stojí za to, abychom ho uchovali
i pro další generace. Jak místo samotné, tak i odkaz sv. Antonína, který je aktuální již 820 let
a jehož základem jsou skromnost, střídmost, láska...
(V Brně je ještě jedna kaple sv. Antonína Paduánského. Stojí na Žabovřeské ulici pod
skalnatým srázem Wilsonova lesa v místě dříve zvaném Kamenný mlýn.)

Historie místa 33